Mikroorganismy jako indikátory stavu půdního prostředí

Půdní edafon - živá část půdy

Půdní organismy, které žijí v půdě,  jsou souhrnně označovány jako půdní edafon, a to bez ohledu na to zda v půdě žijí trvale nebo dočasně. Edafon představuje 1 – 10 % organické hmoty v půdě. Význam půdních organismů je značný, v půdě se účastní přeměn půdní organické hmoty a zpřístupňování živin rostlinám. Dále má edafon přímý vliv na půdní strukturu, změny prostorového uspořádání půdního prostředí a odolnost půd vůči negativním jevům (eroze, desertifikace, odstraňování polutantů). Vliv půdních organismů na stav půdního prostředí, zpracování organických látek a transport živin v půdě je patrný na následujících  schématech.

Význam jednotlivých skupin půdních organismů při procesu zpřístupňování živin uložených v půdní organické hmotě rostlinám

Význam jednotlivých druhů půdních organismů při procesu zpřístupňování živin uložených v půdní organické hmotě rostlinám (Bardgett, 2008).

Edafon se dělí na základě taxonomie, trofických vztahů, doby a místa výskytu v konkrétní půdní vrstvě a velikosti těla.

Taxonomické rozdělení půdního edafonu je poměrně komplikované, ale obecně v půdním prostředí můžeme naleznout organismy z říše: Bacteria (doména Prokaryota); říše: Protozoa, Fungi, Plantae a Animalia (doména Eukaryota).  

Trofická neboli potravní struktura půdního edafonu vychází ze vzájemných vztahů mezi populacemi jednotlivých druhů půdních organismů. Význam jednotlivých skupin půdních organismů pro vytváření trofických řetězců je patrný z předcházejícího a následujícího schématu, kde jsou znázorněny vztahy mezi producenty, destruenty a konzumenty. Půdní edafon lze rozdělit na základě trofických vztahů na tyto hlavní skupiny:

Potravní řetězec v půdě s jednotlivými trofickými úrovněmi: A – producenti (autotrofové), B – destruenti (saprofágové), C – primární konzumenti (fytofágové), D – sekundární konzuementi (zoofágové), E – vrcholoví konzumenti (http://sltec.com.au/sustain-gro/).

Potravní řetězec v půdě s jednotlivými trofickými úrovněmi: A – producenti (autotrofové), B – destruenti (saprofágové), C – primární konzumenti (fytofágové), D – sekundární konzuementi (zoofágové), E – vrcholoví konzumenti (http://sltec.com.au/sustain-gro/).

Na základě místa výskytu se půdní organismy rozdělují do třech kategorií:

Další možností rozdělení je podle úrovně provázanosti konkrétního druhu z časového a vývojového hlediska na půdu:

Źížalí chodbička

Žížalí chodbička v půdě (Kintl, Elbl)

Nejdůležitější a zároveň nejznámější rozdělení půdních organismů je podle velikosti jejich těla. Obecně jsou rozlišovány tři základní kategorie půdního edafonu:

Uvedené tři základní kategorie jsou dále rozdělovány na půdní faunu a floru (mikroflóra a mikrofauna) a doplněny o speciální kategorii megafauna.


Rozdělení půdního edafonu na základě velikosti: půdní edafon lze rozdělit na mikro, makro a mezo.Rozdělení půdního edafonu na základě velikosti (Briones, 2014).

Rozdělení podle úrovně provázanosti konkrétního druhu z časového a vývojového hlediska na půdu může být specifikováno zvláště pro jednotlivé skupiny půdního edafonu, například pro mezoedafon a makroedafon se velmi často používá rozdělení do třech skupin:

Hlavní čtyři skupiny bezobratlých živočichů (zástupci mezo a makroedafonu), kteří se v půdě nacházejí: A) po celý svůj život; B) periodicky; C) dočasně a jsou aktivní; D) dočasně a jsou neaktivní – nejčastěji v určitých vývojových stádiích

Hlavní čtyři skupiny bezobratlých živočichů (zástupci mezo a makroedafonu), kteří se v půdě nacházejí: A) po celý svůj život; B) periodicky; C) dočasně a jsou aktivní; D) dočasně a jsou neaktivní – nejčastěji v určitých vývojových stádiích (Menta, 2012).

Zastoupení jednotlivých skupin půdního edafonu v půdě je proměnlivé v závislosti na půdních vlastnostech. Fyzikální a chemické vlastnosti mají největší vliv na rozvoj půdního edafonu a početnost jednotlivých skupin (mikrofauna, mikroflóra, makroedafon apod.). Obsah živin v půdě, teplota a vlhkost půdy jsou spolu s půdní reakcí stěžejními ekologickými faktory, které ovlivňují populaci každého organismu až na extrémní výjimky (některé druhy bakterií). Proto se může měnit nejen početnost jednotlivých skupin, ale i jejich druhová skladba, a to i na relativně malých lokalitách.  

Početnost jednotlivých skupin mezoedafonu ve vybraném lesním porostu

Příklad početnosti jednotlivých skupin mezoedafonu v bukovém lese na severu Itálie (Menta, 2012).

Člověk svojí činností v krajině výrazně ovlivňuje životní podmínky všech půdních organismů. Zemědělství představuje lidskou činnost, která má zcela zásadní vliv na odtokové poměry v krajině, náchylnost půd k degradaci, tedy ke ztrátě mimoprodukčních a produkčních funkcí.   

Zemědělství představuje nezbytnou lidskou činnost pro zajištění dostatečného množství potravin, která ale může mít velmi negativní vliv na stav životního prostředí

Zemědělství představuje nezbytnou lidskou činnost pro zajištění dostatečného množství potravin, která ale může mít velmi negativní vliv na stav životního prostředí (Menta, 2012).

Půdní organismy představují velmi malou část půdy, respektive půdní organické hmoty, ale jejich význam pro kvalitu a zdraví půd je obrovský. Bez jejich přítomnosti by nemohla probíhat přeměna organických látek. Proto bývají půdní organismy často přirovnávány k oušku jehly, kterým prochází veškerá organická hmota v půdě (Hošek, 2006).

 

 Zastoupení půdních organismů (v hmotnostních procentech) v půdní organické hmotě

Zastoupení půdních organismů (v hmotnostních procentech) v půdní organické hmotě (Hošek, 2006).

Dokument byl vytvořen: 18. 11. 2018 00:45:11
Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/