Méně známé druhy zeleniny

Čistec hlíznatý (Stachys affinis)


Mrazuvzdorná drobná vytrvalá bylina pěstovaná jako jednoletá zelenina pro jedlé kořenové hlízy. Původ má v Japonsku a v Číně. V Japonsku je známý pod jménem choro-gi. V roce 1887 se dostal do Francie a odtud roku 1913 do Německa.

 

 

List a zaškrcované hlízy čistce

 

Biologické znaky

Patří do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Přestože patří do stejné čeledi jako máta, levandule a mnoho dalších pěstovaných bylin, nepěstuje se v Číně pro aromatické listy, nýbrž kvůli malým, zaškrcovaným hlízám, vyrůstajícím na koncích plazivých podzemních oddenků. Má drobné podlouhlé listy a bílé až světle růžové květy vyrůstající v drobných lichopřeslenech. U nás kvete jen vzácně. Vytváří podzemní výběžky, přičemž konec kořene je silně ztlustlý, asi 7 cm dlouhý a 1 až 2 cm silný. Jedná se o rostlinu vytrvalou a mrazuvzdornou, dorůstající výšky 50-75 cm.

 

Stanovištní podmínky

Stanoviště vyžaduje slunné, ne příliš suché. Dobře pokrývá půdu, například pod ovocnými stromy, neboť snáší světlý stín. Listí za mrazu odumírá. Půdu vyžaduje lehkou, nepříliš mokrou, málo vápnitou. Vysévá se na podzim nebo na jaře, kdy klademe každých 40 cm do půdy hlízy po 2 a překrýváme vlhkou rašelinou. Ze 100 g hlíz lze sklízet až 220 kg.
Pouze na jaře se vytrhá plevel, neokopává se. V zimě nebo krátce před vyrašením se rozsype 3 až 4 cm vysoká vrstva zetlelé chlévské mrvy. Po 3 až 4 letech vystřídáme plodinu.
Sklízí se koncem října. Skladujeme je ve vlhkém písku, především pokud je chceme na jaře znovu vysazovat. Jinak je ponecháme v zemi.



Výsev do skleníku: III.

Venkovní výsev: IV. – V.

Výsadba: Od výsevu asi 3-4 týdny, průměrná doba pěstování 14 týdnů

Vzdálenost rostlin: 20 cm

Šířka meziřádků: 30 cm

 

Obsahové látky

Obsahuje vodu, určité množství bílkovin a sacharidů a minimum tuků. Má v sobě vysoký obsah vlákniny a draslíku.

 

Léčivé účinky

V Japonsku slouží už po staletí jako dietní potravina. K léčení se používá i v čínské a tibetské medicíně, a to především jako celkově vzpružující, čistící a tonizující prostředek pro celé tělo, ale využívá se i prokázaných protizánětlivých a antivirových účinků.

Pravidelná konzumace hlízek čistí plíce a lymfatický systém, snižuje hladinu krevního cukru, proto je vhodnou dietní potravinou při cukrovce. 

Dále upravuje cholesterol a trávení. Snižuje zvýšený práh bolestivosti. Nať jako všeobecné tonikum v rekonvalescenci, při virózách a únavě. Nať se sbírá v době květu (od června do srpna), suší ve stínu. Hlízy se vykopávají podle potřeby po celý rok, pro zásoby na zimu pak na podzim, v říjnu a listopadu. Nesuší se, používají se čerstvé, ale mohou se uskladnit ve sklepě v bedýnce s pískem podobně jako křen.

 

Připravuje se jako:

Nálev z nati – 2 kávové lžičky sušené nebo polévkovou lžíci čerstvé nati zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 10 minut spařit, pijeme 2-3x denně šálek na posílení organismu při chřipkách, nachlazení a v rekonvalescenci.

 

Čerstvé hlízy – jako léčivo můžeme buď pojídat syrové, nebo přidat do jakéhokoli jídla. Dávkování není stanoveno, nejsou ani žádné kontraindikace a omezení.

 

Kulinářské využití

Hlízy mají jemnou oříškovou chuť. Když dorostou alespoň 5 cm, mohou se konzumovat. Hlízky vyryjeme, omyjeme, ale neloupáme. Můžeme je syrové nastrouhat do salátů, polévek či omáček, přidáváme do čínských smažených jídel. Můžeme je také uvařit v páře či ve vodě (cca 5 minut) a podáváme s různými omáčkami nebo jenom polité máslem. Dobře také chutnají zavařené na kyselo jako okurky. Mladé listy přidáváme do salátů. Omyté a neloupané hlízy se vaří, podobně jako chřest, v osolené vodě, také se pečou. Chutí připomínají květák.

 

 

Dokument byl vytvořen: 01. 12. 2020 22:42:43
Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/