Modifikace a metamorfózy listů

Listeny

jsou redukované listové útvary vyskytující se v oblasti květu nebo květenství. U některých rostlin jsou listeny nápadně zbarveny (např. černýš hajní) nebo soubor listenů tvoří tzv.. zákrov u hvězdnicovitých, či obal u miříkovitých. Listeny v květech lipnicovitých jsou nazývány plevy a pluchy. Listence jsou drobné útvary vyrůstající obvykle po dvou na květní stopce dvouděložných rostlin.

Listové trny

vznikají přeměnou listů s palisty (např. dřišťál); zesílením listových svazků se tvoří trojdílné až sedmidílné trny. Trnovník akát má trny vzniklé z palistů, tzv. palistové trny.

Listové úponky

typické pro bobovité rostliny vznikly přeměnou konců listových čepelí nebo přeměnou vřetene zpeřených listů.

K největším přeměnám listů dochází při metamorfóze v zásobní orgány. Jsou to většinou nezelené masité šupiny cibule a cibulky (např. cibule kuchyňská). Listy rostlin tučnolistých se staly zásobními orgány v suchých pouštních a slaných stanovištích (např. netřesky, rozchodníky).

Zajímavé jsou přeměny listů hmyzožravých rostlin, uzpůsobené k lapání hmyzu a jeho strávení (např. rosnatka - Drosera). Žlázky vylučují enzymy a po vstřebání živin se listy i vlásky narovnávají a uvolňují zbytky. Pozoruhodně jsou metamorfované listy u mucholapky (Dionea) nebo bublinatky (Utricularia). Listy láčkovky (Nepenthes) mají střední žilku podlouhlé čepele přeměněnou v úponku s konvicí, kde je spadlý hmyz vstřebáván.

Pro některé rostliny je charakteristická heterofylie, výskyt dvou výrazně odlišných tvarů listů (např. lakušník, anýz nebo břečťan).

Obrázek: Heterofylie u břečťanu

U některých dřevin (např. jírovce) nebo bylin (některých svízelů) občas pozorujeme rozdílnou velikost listových čepelí, označovanou jako anizofylie.