K největším přeměnám listů dochází při metamorfóze v zásobní orgány. Jsou to většinou nezelené masité šupiny cibule a cibulky (např. cibule kuchyňská). Listy rostlin tučnolistých se staly zásobními orgány v suchých pouštních a slaných stanovištích (např. netřesky, rozchodníky).
Zajímavé jsou přeměny listů hmyzožravých rostlin, uzpůsobené k lapání hmyzu a jeho strávení (např. rosnatka - Drosera). Žlázky vylučují enzymy a po vstřebání živin se listy i vlásky narovnávají a uvolňují zbytky. Pozoruhodně jsou metamorfované listy u mucholapky (Dionea) nebo bublinatky (Utricularia). Listy láčkovky (Nepenthes) mají střední žilku podlouhlé čepele přeměněnou v úponku s konvicí, kde je spadlý hmyz vstřebáván.
Pro některé rostliny je charakteristická heterofylie, výskyt dvou výrazně odlišných tvarů listů (např. lakušník, anýz nebo břečťan).
Obrázek: Heterofylie u břečťanuU některých dřevin (např. jírovce) nebo bylin (některých svízelů) občas pozorujeme rozdílnou velikost listových čepelí, označovanou jako anizofylie.