Hmyz živící se difúzně celým povrchem těla.

Jedná se o nečetnou skupinu. Jsou to hlavně endoparazitické larvy samičky Strepsipter.

14.2. Trávení u hmyzu.

V dutině ústní přichází potrava do kontaktu se sekretem slinných žláz. Zde dochází k částečnému natrávení škrobu. Dále se na trávení podílí vole (ingluvies). Přeměna na škrob často probíhá až zde. Největší význam pro trávení má střední střevo (mesenteron). Potrava se zde ve formě kaše mísí s trávicími enzymy. Podobně jako u savců je zažívací trakt u masožravců krátký, u býložravců často velmi dlouhý. Zadní střevo má za funkci především formování a odvádění exkrementů. Probíhá zde i vstřebávání vody, které se dokončuje ještě v konečníku. Charakter trusu je variabilní - od tekutého na cukry bohatého u mšic, až po tuhý a zrnitý u jiných druhů, například u druhů živících se dřevem.

14.3. Potravní spektrum hmyzu

Potravní spektrum hmyzu je možno rozdělit na:

  • euryfágní (omnivora) - všežravý hmyz,
    • přizpůsobeni širokému výběru potravy,
  • stenofágní - omezení na úzký okruh potravních zdrojů,
    • heterofágníul
      • omezení na určitý druh potravy - listy stromů,
      • nemají specifické požadavky na druh,
    • monofágní
      • omezení na určitý druh rostliny.

Podle dalších způsobů dělení se jedná o:

  • omnivora (pantofága) - všežravci,
  • fytofága (býložravý hmyz),
    • fytofága nespecializovaná,
    • fytofága specializovaná na určitý druh rostliny,
  • zoofága (živočišnou potravou),
  • parazité,
    • ektoparazité (na povrchu těl jiných zvířat),
    • endoparazité (uvnitř těla, nejčastěji zažívací trakt).

Potřebu potravy u hmyzu ovlivňuje:

  • řada faktorů vnějšího prostředí:
    • teplota,
    • vlhkost,
    • intenzita světla,
  • dostupnost potravy:
    • dlouhodobé hladovění u parazitů,
  • vývojová fáze:
    • řada druhů v dospělosti nepřijímá potravu,
      • často degenerovány ústní orgány,
      • samci Strepsipter,
        • délka života v hodinách,
        • končí oplodněním samičky.

14.4. Výživa vybraných druhů hmyzu.

V zájmové oblasti zabývající se chovem hmyzu je, vzhledem k nesmírné druhové rozmanitosti hmyzu, řada nepřeberných možností.

Mezi nejčastěji chované druhy patří kudlanky, cvrčci, švábi, strašilky, brouci (potemníci, zlatohlávci) a motýli.

© 2007
Obsah