V chovu se krmí 2-3 x týdně převážně zeleninou a ovocem a planými rostlinami mezi které se řadí pampeliška, jitrocel, chudobky, celé spektrum květů, mladé kopřivy, malé listy maliníku, ostružiníku, ovocných stromů, listy jahodníku, chluchavky a nasekaná mladá tráva. Skleníkový salát je většinou nevhodný.
Želva zelenavá (Testudo hermanni) se vyskytuje v celé jižní Evropě. Zimu přespává. Probouzí se v březnu a ukládá k spánku zhruba koncem října. Její potravní spektrum tvoří šťavnaté rostliny, spadané ovoce, listy, květy rostlin a drobný hmyz.
Potřebu živočišné bílkoviny je možno pokrýt namočeným suchým kočičím krmením, žížalami, slimáky a hlemýždi. Podíl živočišných doplňků by měl být u dospělých na úrovni max. 15 % diety a u mladých jedinců max. na úrovni 30 %.
Želvy sloní (Geochelone nigra) patří také mezi suchozemské želvy, ale do skupiny domácích mazlíčků se neřadí. I když s Petrem Velenským, kurátorem plazů Zoo Praha se mazlí rádi.
11.2.3.2. Želvy vodní (Emydidae)
Jde o hltavé všežravce, kteří ale zpravidla upřednostňují masitou stravu. Potřebují 50 % živočišných bílkovin (mláďata ještě víc), které je možno jim v krmné dávce nejlépe zajistit zkrmováním sladkovodních ryb. Dalším zdrojem živočišné bílkoviny je pro ně maso z mrtvých hlodavců a kuřat, potrava po kočky, naškrábané libové hovězí maso, žížaly a plžové, kobylky a jiný hmyz a speciální komerční krmivo. Doplněk jejich potravinového spektra tvoří zelenina a ovoce.