Krmení.
Množství potravy se obecně řídí velikostí hada. Ke krmení se používá živá, rozmražená nebo čerstvě zabitá kořist. Zmražené krmivo je třeba včas rozmrazit a osušit a následně podávat dostatečně předehřáté. Nikdy se nemá krmit potrava která je větší, než nejsilnější část hadova těla. Hady je lepší krmit odděleně. Je třeba také pohlídat, aby dva hadi nezačali konzumovat stejnou kořist. Vodu přijímají pitím nebo z těla kořisti. I druhům ze suchých oblastí je třeba dát stabilní misku s vodou, kterou je třeba vyměňovat min. 2 x týdně. Minerální živiny je třeba jim doplňovat podáváním vitaminových preparátů, optimálně při každém 2-3 krmení. Při krmení je třeba zachovávat osobní bezpečnost. Hadi si mohou splést pohybující se ruku s kořistí.
Leioheterodon geayi - další zástupce jedovatých madagaskarských užovek.
Odmítání potravy
Hadi někdy odmítají žrát jinou potravu než na kterou jsou zvyklí. Na novou kořist je můžeme navykat postupným zvyšováním podílu nové kořisti, respektive umístění s jiným hadem, který tuto kořist přijímá. V našich podmínkách mohou být problémy s druhy fixovanými na obojživelníky. Odmítání potravy může být i projevem stresu, tím že je jim zima, nebo že je jim krmivo podáváno ve špatnou dobu, resp. proto, že je potrava příliš velká nebo malá. U některých druhů samci v době páření nepřijímají potravu a samice často odmítají potravu během březosti. Také nepřijímá potravu v době kdy mají přezimovat, nebo v době svlékání pokožky.
Krajta královská Python regius.
U krajt od dvou let věku se vyskytují pravidelné zimní pauzy v příjímání krmiva, trvající až 6měsíců.