Polykání kořisti.
Hadi nedokáží kořist roztrhat, rozkousat ani naporcovat, musí ji tedy polykat celou. Kořist polykají zpravidla od hlavy. Tak se srst nebo peří ptáka nemůže vzpříčit. Kořist si při tom obalí slinami aby snáze klouzala. Jejich čelistní kosti nejsou vpředu srostlé, ale spojené pružnými vazy, takže je had může doširoka roztáhnout. Díky těmto vazům, nezávisle se pohybující levé a pravé dolní čelisti, vysunutelné průdušnici (kterou může občas vysunout podél těla kořisti a nadechnout se) a pohyblivým žebrům, může had spolknout i obrovskou kořist, přesahující několikanásobně rozměry hadí hlavy.
Hroznýš psohlavý ( Sanzinia m. madagascariensis) má na hlavě zvláštní termoreceptory, které rozlišují teplotní rozdíly několik desetin stupňů celsia. Tak vlastně může vyhledávat svou nejdůležitější potravu (teplokrevné živočichy), kořist zabíjí uškrcením. Když hroznýš svoji kořist zaškrtí, začne ji polykat vcelku a to vždy hlavou napřed.
Trávení
Žádný had nedokáže potravu rozmělnit zuby, proto mají velice účinné trávicí sekrety. Trávení trvá někdy několik dnů a jindy několik týdnů. Doba trávení je závislá především na vnější teplotě a druhu potravy. Většina hadů nedokáže vytvořit stálou tělesnou teplotu a proto potřebují ke strávení kořisti vnější teplotu kolem 30oC. Tu je třeba zajistit na nejteplejším místě terária. Ve vztahu k druhu potravy - ryby a obojživelníci jsou stráveni rychleji než teplokrevní obratlovci. Hadi se po nakrmení stáhnou na klidné místo, v té době by neměli být rušeni.
Krajta mřížkovaná (Python reticulatus) patří mezi velké hady u kterých trávení probíhá v týdnech. Jako krmení se jí podávají křečci, morčata, králíci, kuřata, slepice, holubi.