Technika krmení
Činčily vyžadují pravidelný režim, jsou citlivé na jakékoliv změny. Vykazují výraznou dvoufázovitost v příjmu potravy, 70 % krmiva přijímají mezi 21. - 23. hodinou. Seno by měly mít k dispozici po celý den, ostatní doplňky se podávají jednou denně, rozděleny na 2 dávky. Struktura krmiva by zvířata měla nutit k intenzivní činnosti. Pamlsky by měly dostávat jen během hodiny her. Krmítka a napáječky lépe umísťovat vně klece, lépe se udržuje čistota v kleci. Přestože pijí málo, měly by mít vodu neustále k dispozici. Denně čistou, nejlépe z napáječek.
8.5. Osmákovití Octodontidae
Zahrnuje 9 druhů rozšířených v Argentině, Peru a Chile.
8.5.1. Osmák degu (Octodon degus)
Krmení je podobné jako u činčil. Základem krmné dávky je jemné seno, zelené krmení a čerstvé větvičky stromů a keřů s pupeny a listy. Dávka se doplňuje směsí zrnin (oves a ovesné vločky, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, hrách), tvrdým pečivem, ovocem a zeleninou (jablka, mrkev, červenou řepu, brokolici, okurky (stačí slupky), květák a ostatní kořenou a listovou zeleninu. Pochoutkou jsou pro ně vlašské a lískové ořechy. Krmnou dávku lze doplnit i granuláty určenými pro morčata nebo činčily.
Technika krmení
Seno musí mít k dispozici po celý den, ostatní přílohy se podávají rozdělené do dvou denních dávek. V zajetí u nich dochází často k překrmování což vede k jejich tloustnutí. Osmáci jsou vybíraví, je třeba pohlídat, aby zkonzumovali celou KD. Množství krmiva je třeba upravovat i podle zbytků. Při tom je třeba zohledňovat skutečnost, že osmáci mají tendenci si jídlo zahrabávat.