Luštěniny
Hrách, vikev, bob koňský, peluška a sója. Podíl luštěnin v přídavku jadrných krmiv nesmí být větší než 10-15 %.
Olejniny
Slunečnicová semena.
Mlynárenské zbytky
Pšeničné a ovesné otruby jsou vhodná pro fyziologicky zatížená zvířata (gravidní a kojící samice).
Chléb
Je králíky přijímán ochotně. Je však extrémně chudý na hrubou vlákninu a zatěžuje celkovou krmnou dávku škrobem.
Větvičky a listy (po řezu stromů a keřů)
Akát, ovocné stromy, smrk a líska. Jsou vhodnou přísadou ke granulovaným krmivům. Naopak borůvka, tis, tůje a všechny dřeviny postříkané ochrannými chemickými prostředky jsou pro králíky nevhodné.
Seno
Vojtěškové, jetelinové, jetelotravní, luční je v období mimo vegetace je základem krmné dávky.
Mlékárenské zbytky
Při dodržování hygienických požadavků jsou vhodné pro fyziologicky zatížená zvířata (kojící samice, mladé rostoucí králíky).
Dieteticky nepříznivá krmiva
Salát, zelí, lusky, čerstvá jemná letní tráva, krmná řepa a jedovaté rostliny.
7.3. Technika krmení
Kojící samici a mláďata krmit 3 x denně, ostatní 2 x denně. Při krmení 2 x denně je hlavním krmením večerní. Králík je noční zvíře, po krmení hledá přítmí. Je třeba dodržovat zásady:
- krmit pravidelně,
- dodržovat vyváženost krmné dávky,
- nezkrmovat závadná krmiva,
- na jedno krmení
- zkrmovat jen tolik krmiva kolik sežere za 0,5-1 hodinu,
- seno může být k dispozici po celý den.
Odstav králičích mláďat se provádí u zakrslých králíků od 6. týdne. Pokud jsou slabší je možno je ponechat u samice až do 8.-10. týdne.