Proto pokud se kočka nedostane ven měl by chovatel pěstovat trochu trávy v bytě. Jinak se kočka nemůže smotků z chlupů zbavit, nebo má tendenci okusovat pokojové rostliny a řada z nich je pro ni toxická. Jako náhrada trávy se doporučuje kočkám zajistit šantu kočičí (Nepeta cataria), kterou mají kočky ve velké oblibě a na některé může působit až halucinogenně.
6.2.1. Výživa koček v březosti a v období laktace.
Březí kočky
Tělesná hmotnost kočky se, na rozdíl od fen, plynule zvyšuje od prvního týdne zabřeznutí. S tím se zvyšuje i potřeba energie se v průběhu březosti, z toho důvodu musí dostávat větší dávky. Ale není nutno zajišťovat zvláštní přídavky, zejména jsou-li krmeny ad libitum a dostávají pestrou krmnou dávku.
Množství přijímaného krmiva u březích koček se pohybuje v rozmezí kolem:
- 91 g/kg živé hmotnosti - u vlhkých krmiv,
- 33 g/kg živé hmotnosti - u polovlhkých krmiv,
- 31 g/kg živé hmotnosti - u suchých krmiv.
Kojící kočky
Po porodu se nároky na výživy rychle zvyšují. Závisí na počtu koťat a množství vyprodukovaného mléka. Energetické nároky koček dosahují (2) 3-4 násobku běžných potřeb. Doba laktace je 8. týdnů, ale již od 6. týdne začíná produkce mléka prudce klesat. Kočka má být stimulovaná ke konzumu častějším krmením (4-6 x denně) a měla by být používaná koncentrovaného krmiva. Koncentrace energie krmné dávky by měla být 20-21 kJ ME . g-1 sušiny.
Množství přijímaného krmiva u kojících koček se pohybuje v rozmezí:
- 227 g/kg živé hmotnosti - u vlhkých krmiv,
- 83 g/kg živé hmotnosti - u polovlhkých krmiv,
- 78 g/kg živé hmotnosti - u suchých krmiv.
Je třeba zajistit i vyšší nároky na pitnou vodu.
