5.3.3. Výživa starých psů

Pes se do stařeckého věku dostává po 8. roce života, resp. jakmile dosáhne poslední 1/3 předpokládané délky života. Cílem výživy této kategorie je u:

• zdravých psů zpomalit progresi metabolických změn spojených se stárnutím,
• nemocných psů terapie výživou.

Hůře využívá potravu, proto je třeba do krmné dávky zařazovat lehce stravitelná krmiva a naopak vyloučit těžko stravitelná krmiva s vysokým obsahem kolagenů a elastinů. Zdroje proteinů pro starší psy musí být vysoce stravitelné s vyšší biologickou hodnotu. V případě chronické ledvinové selhání je třeba aplikovat diety s nižším zastoupením proteinů. V takovém případě je třeba zajistit energii v dietě z neproteinových zdrojů. Nebylo prokázáno, že redukce proteinů v KD starších psů může zabránit nebo zpomalit onemocnění ledvin. Proto není doporučováno rutinní používání krmiv s omezeným obsahem proteinů u všech geriatrických psů.

V tomto období je snížená potřeba energie, což je spojeno s nižší aktivitou a nižší hmotností. Denní příjem by měl redukován o 18-20 % oproti dospělosti. Nedodržení této zásady představuje nebezpeční vyvolání obezity. Uvedená zásada se netýká stále aktivních psů.

Potřeba Ca a P se nemění, využitelnost Cu, Zn a Mn se snižuje, proto se doporučuje zvýšit jejich dávku 2 x oproti množství aplikovanému u dospělých psů. Na dvojnásobek se doporučuje zvýšit i dávkování vitamínů B a E.

Častým problémem u této kategorie psů je anorexie. Při anorexii je třeba krmit menší dávky a krmivo předkládat v průběhu dne častěji (2-4 x). Příznivě působí ohřátí krmiva na 38-39 ^oC. Zbytky nepřijatého krmiva se doporučuje odstranit do 10-15 min po podání.