1.2.3. Lipidy

Lipidy a lipoidní látky tvoří velkou skupinu sloučenin, které se vyznačují společnou fyzikálně-chemickou vlastností - rozpustností v organických rozpouštědlech. Jednotliví zástupci lipidů se liší strukturou a biologickou funkcí. Nejdůležitější úlohou lipidů v organismu je ta, že spolu s bílkovinami vytváří základní strukturu buněk, především buněčné membrány a membrány subcelulárních částic. V rostlinném i živočišném organismu jsou velice důležitou zásobní látkou. Ve srovnání se sacharidy mají zhruba dvojnásobnou energetickou hodnotu (17 kJ/g oproti 38 kJ/g).

V živočišném organismu se tak tuk vyskytuje jako:

• buněčný, který je součástí protoplazmy a pro každý druh má charakteristické složení,
• zásobní, který je tvořen triglyceridy vyšších mastných kyselin.

Pro životní pochody v organismu zvířat je také velice důležitá jejich funkce nosičů vitamínů A, D, E a K. V živočišném organismu se tuky tvoří v podstatné části ze sacharidů.

Lipidy se dělí na:

• jednoduché lipidy (mastné kyseliny s alkoholy)
  • acylglyceroly
    • nejvýznamnějším zástupcem této skupiny jsou tuky
      • pevné (lůj)
      • polotekuté (sádlo)
      • tekuté (oleje)
    • vosky
  • složené lipidy
    • fosfolipidy
    • glykolipidy
    • sulfolipidy
    • lipoproteiny.