Úvod
Pěstební plochy
Jeteloviny
Trávy
Semenářské porosty trav a jetelovin
Jetelotravní směsi
Jednoleté pícniny
Význam travních porostů
Pratotechnika
Pastva
Konzervace objemných krmiv
Jadrná krmiva
Krmné doplňky
Krmivářský průmysl
Živiny
Krmení skotu
Krmení prasat

 
        © 2011
jetelotravni_smesi 5 Jetelotravní směsi

5 Jetelotravní směsi

5.1 Srovnání monokultur a směsí

5.1.1 Výhody monokultur

Při využití monokulur není třeba zohledňovat mezidruhovou konkurenci, lépe se přizpůsobí stanovištním podmínkám (samozřejmě v případě, že daná monokultura je pro dané stanoviště vhodná). Výhoda monokultur je i ve vztahu k volbě optimálního termínu sklizně, monokulturní porost se vyvíjí jednotně. V případě pastevního využití jsou minimalizovány nedopasky. Hnojení a využití se optimálně přizpůsobí danému druhu, resp. odrůdám. Pěstovanou odrůdu je možné plně a efektivně využít.

5.1.2 Výhody travních směsí

Zařazení více druhů do směsi umožňuje snížit riziko výkyvu produkce při extemních povětrnostních podmínkách, kdy jeden travní druh může kompenzovat úbytek jiného travního druhu. Směs se lépe přizpůsobí změněným stanovištním podmínkám. Snižuje se riziko ohrožení chorobami a škůdci. Celkově se zvyšuje jistota produkce.

5.1.3 Výhody jetelotravních směsí

Zařazení jeteloviny do směsi rozšiřuje výhody, které jsou popsány výše u travních směsí. Díky schopnosti jetelovin fixovat vzdušný dusík se snižuje potřeba hnojení. Trávy jsou glycidová krmiva a jeteloviny bílkovinná krmiva, zařazením trav a jetelovin do směsi se vyrovná výživná hodnota krmiva a zvýší se přijatelnost píce, snižuje se nebezpečí nadýmání v porovnání s monokulturami jetelovin. Z hlediska krajiny je jetelotravní porost stabilnější než monokultura. Jetelotravní směsi mají vyšší produkci než monokultury jetele lučního nebo vojtěšky seté.

5.2 Sestavování jetelotravních směsí

Skladba jetelotravních směsí bude v prvé řadě ovlivněna podmínkami stanoviště. Rozhodující jsou fyzikální a chemické vlastnosti půdy, ale nezanedbatelný vliv mají také povětrnostní podmínky, zejména průměrné roční teploty a úhrny srážek. V této souvislosti je dobré znát také rozložení srážek v průběhu roku a skladbu směsí této skutečnosti přizpůsobit. Směsi jsou sestavovány s ohledem na předpokládaný způsob a intenzitu využití. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je možné uvést určité zásady, které je třeba při sestavování jetelotravních směsí dodržovat:

Podíl jetelovin a trav podle předpokládaného způsobu využití směsi (upraveno podle Hrabě et al., 1995)
Způsob využití  
Počet užitkových let
 
Podíl jetelovin (%)
 
Podíl trav (%)
     
Celkem
 
Volně trsnatých
 
Výběžkatých
Jetelotravní porosty na orné půdě
Jetelotráva  
1 - 2
 
60 - 70
 
30 - 40
 
30 - 40
 
0
Vojtěškotráva  
2 - 3
 
70 - 80
 
20 - 30
 
20 - 30
 
0
Intenzivní krátkodobá louka  
3 - 4
 
25 - 30
 
70 - 75
 
70 - 75
 
0
Intenzivní krátkodobá pastvina  
3 - 4
 
30 - 35
 
65 - 70
 
65 - 70
 
0
Dočasné travní porosty
Dočasná louka  
4 - 6
 
20 - 25
 
75 - 80
 
50 - 60
 
20 - 25
Dočasná pastvina  
4 - 6
 
25 - 30
 
70 - 75
 
40 - 55
 
20 - 30
Trvalé travní porosty
Trvalá louka  
> 7
 
15 - 20
 
80 - 85
 
50 - 55
 
25 - 30
Trvalá pastvina  
> 7
 
15 - 20
 
80 - 85
 
45 - 50
 
30 - 35

Podíl jednotlivých druhů v porostu do značné míry závisí na rychlosti jejich vývinu a konkurenční síle. Druhy s pomalým vývinem bývají zastoupeny v menším podílu. Postupně se v porostech uplatňují a nahrazují druhy s rychlým vývinem, které ustupují. Rychlým vývinem se vyznačuje většina volně trsnatých trav. Porosty rychle zapojí a vysokou produkci poskytují v prvních letech po výsevu. Následně z porostů postupně ustupují. Konkurenčně silný druh s rychlým vývinem je jílek vytrvalý. Vzchází do 5 dnů a rychle zapojuje porost. V našich klimatických podmínkách vymrzá a je napadán chorobami. V důsledku toho z porostu ustupuje cca po 6 letech. Na pokusném stanovišti Kameničky (Českomoravská vrchovina) byla vyseta směs s jílkem vytrvalým. První rok po výsevu byl podíl jílku vytrvalého podle intenzity hnojení od 35 do 63 %. Po 6 letech klesl jeho podíl na pouhé 1 – 5 %. Vzhledem k jeho konkurenční síle by jeho výsevní množství ve směsi nemělo překročit 3 kg.ha-1, jinak může potlačovat pomaleji vzcházející druhy. Hovoříme o tzv. kritickém výsevním množství. Jílek mnohokvětý se přidává do směsí i přes to, že jeho vytrvalost je s ohledem na odrůdu pouze 1 – 3 roky. Po výsevu rychle zapojí stanoviště, chrání pomaleji vzcházející druhy a zajistí produkci již v roce výsevu. S ohledem na jeho konkurenční sílu se dává do směsí pouze v podílu kolem 5 %. Pomalým vývinem se vyznačují druhy výběžkaté. Pomalu vzchází, lipnice luční do 4 týdnů, pomalu zapojují porost a plně se uplatňují až od 3 – 4 užitkového roku. Ve směsích v této době nahrazují trávy trsnaté.

Při sestavování směsí je třeba predikovat také budoucí vývoj (sukcesi) porostu. Zohlednit skutečnost, že některé druhy jsou vhodnější pro luční využívání a jiné pro pastevní využívání. Trávy a jeteloviny také rozdílně reagují na pratotechnické zásahy (počet sečí nebo intenzita hnojení). Ovsík vyvýšený patří k druhům vhodným do lučních, extenzivně využívaných travních porostů. Daří se mu zejména v jednosečných a dvousečných travních porostech. Pastevním využíváním je potlačován. Naopak jílek vytrvalý patří k druhům vhodným do intenzivně využívaných pastevních porostů.

Vliv pratotechnických opatření na konkurenční schopnost vybraných druhů trav a jetelovin (upraveno podle Hrabě et al., 1995)
Druh  
Nízká úroveň hnojení
 
Vysoká úroveň hnojení
 
1 - 2 seče
 
3 - 4 seče
 
Střídavé využívání
 
Intenzivní pastva
 
Extenzivní pastva
Ovsík vyvýšený  
+
 
0
 
+
 
-
 
-
 
-
 
-
Trojštět žlutavý  
+
 
-
 
0
 
0
 
0
 
0
 
0
Jílek mnohokvětý  
-
 
+
 
0
 
+
 
-
 
-
 
-
Psárka luční  
-
 
+
 
0
 
+
 
-
 
0
 
0
Lipnice luční  
0
 
0
 
-
 
+
 
0
 
+
 
-
Jílek vytrvalý  
-
 
+
 
-
 
+
 
+
 
+
 
-
Srha laločnatá  
0
 
+
 
+
 
-
 
-
 
-
 
+
Jetel luční  
+
 
-
 
+
 
-
 
-
 
-
 
-
Jetel plazivý  
0
 
0
 
-
 
+
 
+
 
+
 
-
+ druh je podpořen; - druh je potlačen; 0 druh je indiferentní

Jednotlivé druhy můžeme rozdělit podle konkurenční síly do 3 skupin (I – III). Výsev konkurenčně slabších druhů je dobré ve směsích navýšit. Zvýší se tak šance uplatnění těchto druhů při vzcházení a zapojování porostu. Rovnováhu ve směsi tedy dosáhneme snížením počtu jedinců konkurenčně silnějších a zvýšením počtu jedinců konkurenčně slabších. Konkurenčně silné druhy jsou většinou volně trsnaté trávy. Naopak konkurenčně slabé druhy jsou výběžkaté trávy. Konkurence může být nejenom mezi druhy, ale také uvnitř druhu (příliš vysoký výsev). Mezi faktory ovlivňující konkurenční schopnost patří hustota porostu (výsevní množství, počet odnoží), travní druh a odrůda (intenzita odnožování, šířka listu, rychlost počátečního vývoje), podíl jednotlivých druhů a odrůd v porostu, intenzita hnojení a v neposlední řadě vliv půdních a klimatických podmínek. Kromě konkurence o vodu, světlo a živiny hrají významnou roli také alelopatie. Alelopatií je obecně označován vliv jednoho rostlinného druhu (donora) na klíčení, růst a vývoj jiného rostlinného druhu (recipienta). Na alelopatii se podílí celý komplex chemických látek (steroidy, silice, fenoly, alkaloidy), které jsou vylučovány kořeny rostlin nebo se do prostředí dostávají v rámci rozkladných procesů s odumřelých zbytků rostlin. Alelopatie se většinou projevuje inhibičně. Inhibováno může být samotné klíčení semen nebo může dojít ke zpomalení vývoje již vyklíčených rostlin.

Konkurenční síla, výsev v monokultuře a ve směsi vybraných druhů jetelovin a trav (upraveno podle Hrabě et al., 1995)
Duh  
Konkurenční síla
 
Čistý výsev (kg.ha-1)
 
Výsev ve směsi (kg.ha-1)
Trávy
Ovsík vyvýšený  
I
 
40
 
40
Srha laločnatá  
I
 
20
 
20
Jílek mnohokvětý  
I
 
30
 
30
Jílek vytrvalý  
I
 
30
 
30
Trojštět žlutavý  
II
 
15
 
20
Psárka luční  
II
 
30
 
35
Kostřava luční  
III
 
40
 
55
Bojínek luční  
III
 
20
 
30
Lipnice bahenní  
III
 
20
 
30
Lipnice luční  
III
 
20
 
40
Kostřava červená  
III
 
30
 
40
Jeteloviny
Jetel luční  
I
 
20
 
20
Vojtěška setá  
I
 
30
 
30
Jetel zvrhlý  
III
 
15
 
20
Jetel plazivý  
III
 
15
 
20
Štírovník růžkatý  
III
 
20
 
30

5.3 Agrotechnika jetelotravních směsí

Jetelotravní směsi se v osevních postupech zařazují mezi dvě obilniny. Nejčastěji se zakládají jako podsevy do ovse setého. Jetelotravní porost je možné zakládat také čistým výsevem brzy na jaře. Při zakládání porostů se aplikuje startovací dávka dusíku v množství 30 - 40 kg.ha-1 N, dále 80 - 100 kg.ha-1 K a 30 - 40 kg.ha-1 P. Doporučuje se úprava pH na hdnotu 6,0. Vápnění se provádí mletým vápencem v dávce 2,0 - 2,5 t.ha-1 na podzim. Porosty s vyšším podílem jetelovin (60 - 70 %) v prvním užitkovém roce se nehnojí dusíkem. Od druhého užitkového roku se doporučuje vyšší dávka dusíku (90 - 150 kg.ha-1 N). Dávka dusíku se zvyšuje úměrně úbytku jetelovin.

Termín yvyužívání významným způsobem ovlivňují krmnou hodnotu. Vyšší frekvence využití (vyšší počet sečí) je spojená se ziskem krmiva s vyšší stravitelností a vyšší výživnou hodnotou. Naopak extenzivnější využívání, menší počet sečí za vegetační období, resp. sklizeň v pozdější fenofázi (kvetení) vede k vyšší úrodě, ale klesá kvalita píce. Extenzivní využívání se odrazí ve snížení podílu nízkých druhů trav a jetele plazivého, naopak vyšší počet sečí vede k potlačení vysokých druhů trav (ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, bojínek luční). Optimální termín sklizně jetelotravních porostů je ve fázi metádní dominantního druhu trávy. Toto platí zejména pro první seč. Optimální výška strniště je 5 - 7 cm.Jetelotravní směsi je možné využít na výrobu zeleného krmení, sena či siláží. Produkce jetelotravních porostů může dosáhnout v našich podmínkách až 13 t.ha-1. Možné je také kombinované využívání jetelotravních porostů (sečení a pastva).



Předchozí Autor Jiří Skládanka, Petr Doležal, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  11. 01. 2012
Následující