Úvod
Pěstební plochy
Jeteloviny
Trávy
Trávy trsnaté
Trávy výběžkaté
Semenářské porosty trav a jetelovin
Jetelotravní směsi
Jednoleté pícniny
Význam travních porostů
Pratotechnika
Pastva
Konzervace objemných krmiv
Jadrná krmiva
Krmné doplňky
Krmivářský průmysl
Živiny
Krmení skotu
Krmení prasat

 
        © 2011
Travy 3 Trávy

3.2 Volně trsnaté trávy

3.2.1 Bojínek luční (Phleum pratense L.)

Volně trsnatá tráva, vyššího vzrůstu. V porostu bývají zastoupeni jedinci jarního i ozimého charakteru. Na jaře obrůstá poměrně rychle, dobře obrůstá také po první seči. Kvete až koncem června. Vzchází 14 dnů po zasetí a má poměrně rychlý vývin. Velmi dobře snáší drsné klimatické podmínky. Lépe mu vyhovují stanoviště s dostatkem srážek, vyšší vzdušnou vlhkostí a dostatkem živin. Dobře reaguje na hnojení N. Využívá se do lučních a pastevních porostů, vhodný druh do jetelotravních porostů na orné půdě.

   Lichoklas bojínku lučního    Porost bojínku lučního

3.2.2 Srha laločnatá (Dactylis glomerata L.)

Volně trsnatá tráva, ozimého charakteru. Sklerenchymatické háčky po stranách listů způsobují ostrost listů, odtud synonymum srha říznačka. Velmi rychlý jarní růst, po sečích velmi dobře obrůstá, vysoká konkurenční schopnost. Kvete na přelomu května a června. Odolná vůči drsným klimatickým podmínkám, velmi dobře přezimuje pod sněhovou pokrývkou. Preferuje vlhčí půdy, dobře zásobené živinami (využije dávky až 300 kg.ha-1 N), ale daří se jí také na sušších lokalitách. Porosty je třeba sklízet na počátku metání, v době květu se velmi rychle snižuje kvalita píce, zvyšuje se obsah vlákniny a klesá stravitelnost. Bývá řazena k obtížně silážovatelným pícninám. Přidává se do směsí pro luční, případně pastevní porosty. Vhodná je také do jetelotravních porostů na orné půdě.

   Porost srhy laločnaté ve fázi metání    Laty srhy laločnaté v květu

3.2.3 Kostřava luční (Festuca pratensis Huds.)

Volně trsnatá tráva, ozimého charakteru. Velmi rychlý vývin, vzchází za 7 - 10 dní. Středně raný růst na jaře, kvete koncem května až začátkem června. Maximální produkce dosahuje v prvém užitkovém roce. Produkce klesá od třetího užitkového roku. Tolerantní k vláhovým i půdním podmínkám, odolává suchu i přechodnému zamokření, ale neroste na extremně písčitých půdách. Vhodná do jetelotravních porostů na orné půdě, lučních i pastevních porostů.

   Porost kostřavy luční v 1. seči    Porost kostřavy luční ve 2. seči

3.2.4 Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.)

Volně trsnatá tráva nízkého vzrůstu a ozimého charakteru. Velmi rychle vzchází (do 7 dní). Při spásání a častém sešlapávání tvoří rozložité trsy a velmi dobře odnožuje. Náročný na teplo, vláhu a živiny. Charakteristický pro humidní přímořskou oblast. Citlivý na drsné klimatické podmínky. Běžný komponet pastevních směsí, bývá zařazován také do lučních směsí nebo jetelotravních směsí na orné půdě. Díky vysokému obsahu vodorozpustných sacharidů patří k dobře silážovatelným pícninám.

   Lichoklas jílku vytrvalého    Jílek vytrvalý v pastevním porostu

3.2.5 Jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum Lam.)

Volně trsnatá tráva jarního charakteru. Podobně jako jílek vytrvalý má rychlý vývin (vzchází do 7 dní). Náročný na teplo, vláhu a živiny. Citlivý na holomrazy a sněhovou pokrývku. Rozlišujeme 2 formy:

Jílek italský je víceletý (vydrží až 3 roky). Jílek westerwoldský představuje jednoletou formu jílku. Zařazován bývá zejména do jetelotravních směsí na orné půdě, vhodný pro přísevy prořidlé vojtěšky seté. V měnším podílu se zařazuje také do směsí pro trvalé travní porosty (luční i pastevní), kde zajistí rychlé zapojení porostu po výsevu. Díky vysokému obsahu vodorozpustných sacharidů patří k dobře silážovatelným pícninám.

   Lichoklas jílku mnohokvětého    Porost jílku jednoletého 70 dní po výsevu

3.2.6 Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius Presl)

Volně trsnatý, vysoký, jarního charakteru. Vzchází za 7 - 14 dní. Velmi rychlý vývin. Na jaře brzy obrůstá, ale generativně je středně raný. Kvete v červnu. Daří se mu zejména v porostech extenzivně využívaných. Optimum jsou 2 seče. Při intenzivnějším využívání udrží plnou produkci 3 roky a potom velmi rychle ustupuje. Nevyhovuje mu pastevní využívání. Rozšířen zejména v teplejších oblastech. Vyhovují mu půdy mírně suché, kypré, bohaté na živiny a s dostatkem Ca. Nedaří se mu na vlhkých nebo šasto zaplavovaných půdách. Kromě luční porostů se zařazuje také do jetelotravních porostů na orné půdě.

   Porost ovsíku vyvýšeného v první seči    Ovsík vyvýšený metá také ve druhé seči

3.2.7 Trojštět žlutavý (Trisetum flavescens Beauv.)

Volně trsnatá tráva, středně vysokého vzrůstu a jarního charakteru. Vzchází během 14 dní a má pozvolný vývin. Plné produkce dosahuje třetí až čtvrtý rok po výsevu. Kvete v polovině června. Vyskytuje se od nížin až do horského pásma. Roste na půdách sušších i vlhčích, ale nevyhovují mu půdy trvale zamokřené. Daří se mu v pastevních porostech. Nadměrný příjem trojštětu je u zvířat spojen s onemocněním označovaným jako enzootická kalcinóza.

   Porost trojštětu žlutavého na počátku metání    Laty trojštětu žlutavého


Předchozí Autor Jiří Skládanka, Petr Doležal, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  09. 01. 2012
Následující