Úvod
Pěstební plochy
Jeteloviny
Trávy
Semenářské porosty trav a jetelovin
Jetelotravní směsi
Jednoleté pícniny
Význam travních porostů
Pratotechnika
Pastva
Konzervace objemných krmiv
Jadrná krmiva
Krmné doplňky
Krmivářský průmysl
Živiny
Krmení skotu
Krmení prasat

 
        © 2011
zasady_krmeni_skotu 15 Zásady krmení skotu

15 Zásady krmení skotu

Pří výživě přežvýkavců je třeba zajistit stabilní krmnou dávku. Primárně je krmena mikrobiální populace v bachoru. Mikrobiální populaci vyhovuje zjednodušený systém krmení, tj. systém, kdy se krmné dávky nestřídají v průběhu roku příliš často. Stabilita je snadněji zajištěna u méně složkových krmných dávek. Každá chyba v technice krmení se u zvířat projevuje po dobu mnoha týdnů

Mezi krmením je třeba dodržet pravidelné intervaly, jinak je horší využití živin. Bakterie vyžadují pravidelný přísun živin. Na každou změnu v denním režimu krmení zvířata velmi citlivě reagují. Ranní a večerní krmná dávka se nesmí lišit. V našich chovech většinou krmení 2x denně po 12 hodinách. Je třeba zachovat přesné dávkování krmiv. Zbytky krmiva je třeba před dalším krmením odstranit. Optimální je navážet čerstvá krmiva bez meziskladování.

Na nové krmení je třeba navykat zvířata pozvolna, nesmí docházet k náhlým změnám v krmné dávce. Pozvolný přechod na nové krmení trvá 14 dní. Změnu krmné dávky představuje také přechod na pastvu. V případě přechodu na pastvu je třeba pozvolné navykání na zelenou píci. Navykat na pastvu je třeba s řádným předstihem. Zvířata jsou vypouštěna do pastevních výběhů, kde si vytváří sociální prostředí a pozvolna přijímají zelenou píci, stále se předkládá celá dávka konzervovaných krmiv (zimního krmení). Podobně je třeba zajistit pozvolný přechod z pastvy na zimní krmnou dávku. Jakákoliv změna krmné dávky je u přežvýkavců stresovým faktorem (potravní stres). Zvířata by v této době neměla být vystavována dalšímu stresu (přemísťování zvířat do jiných objektů).

Zvířata by neměla dostávat píci, která je kontaminována zeminou. Krmení špinavé píce vede k dlouhodobým průjmům. Zvířata by neměla dostávat plesnivou siláž. Krmení plesnivé siláže znamená jednak riziko příjmu mykotoxinů a jednak vede k přechodnému snížení užitkovosti. Plesnivou siláž je třeba odstranit (povrch silážní jámy po otevření).

15.1 Krmení dojnic

Dojnice dostávají základní krmnou dávku a jadrná krmiva. Základní krmná dávka uhrazuje základní potřebu živin (pro záchovu a minimální produkci). Základní krmnou dávku tvoří šťavnatá (zelená píce, siláž) a suchá (seno) objemná krmiva. Základní krmná dávka se sestavuje na produkci asi 10 l mléka. Jestliže dojnice dojí více než 10 l mléka denně, tak dosává dále produkční směs - jadrná krmiva.

Před porodem je třeba navyknout dojnice na jadrná krmiva (byla vypuštěna v období stání na sucho). Toto navykání začíná 14 dní před plánovaným porodem. Postupně jsou navyšovány dávky jádrných krmiv (0,5 kg za den až 0,5 kg za dva dny). Nesmí se náhle přidávat větší množství jádrných krmiv, mikroflóru bachoru je třeba postupně navyknout.

Po otelení se dávka jadrných krmiv stále zvyšuje (rozdojování). Rozdojování je technika krmení, jejíž cílem je co nejvíce podpořit vzestup laktační křivky. Jakmile laktační křivka dosáhla vrcholu jsou dojnice krmeny jadrnou směsí podle skutečné užitkovosti. Prvních 100 dní po otelení se jedná o jadrný typ krmné dávky. Živiny získávají zejména z jadrných krmiv, klesá spotřeba obejmných krmiv. Zvířata málo žerou, ale hodně dojí. Dochází k hubnutí a je třeba nadměrnému hubnutí zabránit a dohnat ztracenou hmotnost. Druhých 100 dní laktace se se zvyšuje příjem sušiny, úhrada živin z jadrných a objemných krmiv se vyrovnává. Posledních 100 dní laktace (před zaprahnutím) užitkovost klesá, dále se zvyšuje příjem sušiny, klesá potřeba jadrných krmiv.

Alespoň 2 měsíce by dojnice měly "stát na sucho", tj. neměly by se dojit. Během tohoto období dochází k regeneraci organismu, zejména trávícího traktu. Zvířata si vytváří rezervy pro další laktaci. Na zaprahnutí (stání na sucho) se krávy připravují 2 - 3 týdny předem. Vypouští se jadrná krmiva, seno je nahrazeno slámou, omezují se šťavnatá krmiva. Postupně se omezuje počet dojení až se s dojením přestane úplně, kráva je zaprahlá. U zaprahlých dojnic omezujeme šťavnatá krmiva, krmnou dávku tvoří převážně seno (luční seno). Dojnice by v době stání na sucho neměly dostávat vojtěškové seno, které obsahuje vysoké množství Ca. Je třeba se vyvarovat předávkování Ca. Vypuštěna jsou jadrná krmiva. Ovšem tělo dojnic před porodem nesmí snížit hmotnost. Na druhou stranu není dobré aby docházelo ke zbytečnému tučnění.

15.2 Krmení telat

Prvou potravou všech mláďat je melezivo (kolostrum). Toto krmení je nepostradatelné, protože obsahuje imunoglobuliny. Vynikající je také výživná hodnota mleziva. Obsahuje bílkoviny, vitamíny rozpustné v tucích, vitamíny rozpustné ve vodě, minerální látky. Mlezivem by se mělo krmit po dobu prvních 7 - 10 dní. Po skončení mlezivového období se přechází na mléko nebo mléčné krmné směsi. Zároveň začínáme od 10 až 14 dne navykat na jadrná krmiva (oves, kukuřičný šrot, sojový extrahovaný šrot). Dále se telatům nabízí seno, ale je pouze doplňkem přispívajícím k rozvoji předžaludků. Telata postupně začínají přežvykovat od 20 dne. Mléčné odbobí trvá 3 měsíce.

Ve 3 měsících se přechází na rostlinou potravu. Kromě sena dostávají telata šťavnatá objemná krmiva (kukuřičná siláž, siláž ze zavadlé píce) a jadrná krmiva. Mohou být dále přikrmována mlékem. Toto obdbí trvá do 6 měsíců. Tele je zvíře do 6 měsíců věku.

15.3 Krmnení jalovic

Do 1 roku věku se krmí šťavnatá obejmná krmiva, seno a jádrná krmiva (využívá se vysoké růstové schopnosti zvířat). U jalovic nad 1 rok se vypouští krmení jadrnými krmivy. Jalovice se zapoští ve věku 16 - 18 - 20 měsíců, při hmotnosti 380 - 400 kg.



Předchozí Autor Jiří Skládanka, Petr Doležal, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  11. 01. 2012
Následující