Úvod
Pěstební plochy
Jeteloviny
Trávy
Semenářské porosty trav a jetelovin
Jetelotravní směsi
Jednoleté pícniny
Význam travních porostů
Pratotechnika
Pastva
Konzervace objemných krmiv
Jadrná krmiva
Krmné doplňky
Krmivářský průmysl
Živiny
Krmení skotu
Krmení prasat

 
        © 2011
ziviny 14 Živiny

14 Živiny

Živiny jsou chemicky definované látky potřebné k výživě zvířat.

14.1 Sušina

Sušina představuje zbytek krmiva po vysušení při 103 °C do konstantní hmotnosti.

14.2 Vláknina

Vláknina nnění chemicky přesně definována. Jedná se o složitý komplex látek rostlinného původu. Za vlákninu považujeme to, co se nerozpustí ve zředěné kyselině (1,25 % H2SO4), ve zředěném hydroxidu (1,25 % KOH), v organických rozpouštědlech (1,25 % aceton) a co se spálí. Tvoří ji komplex sacharidů. Převažuje celulóza a hemicelulóza, které jsou neúplně fermentované na volné mastné kyseliny. Zcela a rychle se fermentují pektiny, naopak lignin nepodléhá fermentaci. Vláknina není trávena enzymy savců. Její stravitelnost je ovlivňována činností mikroorganismů. Stravitelnost se mění podle poměru sacharidů (celulózy a hemicelulózy) k ligninu. Vláknina ze slámy má stravitelnost kolem 50 %. Naopak vláknina z mladého travního porostu kolem 70 %. Čím je vyšší zastoupení vlákniny, tím nižší je stravitelnost organické hmoty.

Optimální zastoupení vlákniny v sušině krmné dávky je pro ovce a skot 15 - 26 %, pro koně 10 - 20 %, naopak pro prasata je to pouze 2 - 7 %.

Funkce vlákniny spočívá v mechanickém nasycení zvířat, vláknina podporuje peristaltiku střev a motoriku bachoru. Na druhou stranu vysoký obsah vlákniny limituje příjem krmiva a strvitelnost krmiva.

14.3 Dusíkaté látky (NL)

Dusíkaté látky (NL) jsou stavebními živinami, část je využívána jako energetický zdroj. Dusíkaté látky můžeme rozdělit na bílkoviny a nebílkovinné dusíkaté látky. Nebílkovinné dusíkaté látky jsou volné aminokyseliny, amidy, alkaloidy, peptidy, nukleové kyseliny, amoniak nebo dusičnany.

14.4 Lipidy

Lipidy jsou vyextrahovány ze vzorků krmiva petroletherem nebo ethyletherem (tuky, mastné kyseliny, vosky, lipoproteiny, chlorofyl, steroly). V zelené píci a silážích se obsah lipidů pohybuje od 2,1 do 5,0 %, v seně od 1,5 do 2,8 % a v rostlinných olejích a živočišných tucích kolem 99,5 %.

14.5 Vodorozpustné sacharidy

Patří sem jednoduché cukry (glukóza a fruktóza). Úzce souvisí s energetickým hodnocením krmiva. Jedná se o zdroj pohotové energie pro přežvýkavce. Zlepšují silážovatelnost pícnin.



Předchozí Autor Jiří Skládanka, Petr Doležal, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  11. 01. 2012
Následující