Oxidace a redukce jsou součástí komplexních chemických dějů v půdách a doprovázejí biochemické pochody při zajišťování energie půdními organismy. Při oxidaci ztrácí oxidovaná látka elektrony, při redukci je získává. Každá oxidace je provázena současně redukcí. Nejvýznamnější redukčně oxidační systémy v půdách představují ionty nebo sloučeniny dvoj- a trojmocného železa:

            V rovnici e^- - značí elektron, r - redukci, o - oxidaci.

            Rovnováha se ustavuje podle toho, zda v systému převažuje redukce nebo oxidace. Výsledkem je potenciál, který můžeme změřit v systému oxidačně redukční elektrodou (redox potenciál), pro který platí vztah:

Symbol E označuje potenciál v libovolné rovnováze, E₀ je normální potenciál redox systému, měřený oxidačně redukční elektrodou s jednotkovou koncentrací [Fe³⁺], [Fe²⁺] i [H⁺] proti normální vodíkové elektrodě.

            Měřítkem převahy redukce či oxidace je redox potenciál (Eh). Hodnoty Eh se mění podle druhu a typu půdy i podle ročního období, nejčastěji od 200mV při silně redukčních podmínkách do 750 mV při oxidačních podmínkách. Eh závisí hlavně na provlhlosti nebo provzdušnění půdy, její struktuře, na přítomnosti rozkladu schopné organické hmoty. Podzolové půdy s kyselou reakcí mají Eh 600-750, černozemně neutrální 450-600. K významným redukčním pochodům v půdě patří hnití, rašelinění, denitrifikace, desulfurikace; k oxidačním procesům náleží v půdě mineralizace, nitrogeneze, nitrifikace, oxidace sulfidů, elementární síry, Fe²⁺ a Mn²⁺.

            Jelikož hodnota Eh závisí i od pH půdního roztoku, používá se k dosažení srovnatelných hodnot Eh při různém pH ukazatele rH₂. Ten vypočteme

            V dobře aerovaných půdách činí hodnoty rH₂ 28-34, v neprovzdušněných, oglejených půdách jsou < 20.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.