Trávy nacházejí uplatnění hlavně v podmínkách, kde se nedaří jetelovinám. Jde především o mělké půdy ve vyšších polohách, na svažitých pozemcích a ve srážkově bohatších oblastech. V porovnání s jetelovinami se vyznačují příznivějším úživným poměrem, snazší konzervovatelností, nižšími nároky na agrotechniku, velmi dobrou regenerační schopností a vyrvalostí a účinnou protierozní schopností. Z živin jsou nejnáročnější na dusík, jehož výnosem 1 t sena odčerpají 20-30 kg, odběr dalších živin činí 2-3,5 kg P, 20-28 kg K, 4-8 kg Ca a 1,5-2,5 kg Mg. Využití živin na tvorbu výnosu, zvláště dusíku, je u trav silně limitováno vláhovými podmínkami.

     Trávy lze organicky hnojit především tekutými stájovými hnojivy - kejdou a močůvkou. Při aplikaci před setím je vhodné provést zapravení do půdy. Hnojit kejdou a močůvkou lze i v užitkových letech, nejlépe do půdy speciálními aplikátory s diskovým rozřezávacím ústrojím, jinak je třeba počítat s vyššími ztrátami amoniakálního dusíku. Dávky kejdy se pohybují v rozmezí 40-100 t.ha^-1, dávky močůvky od 20 do 80 t.ha^-1. Dávky dusíku a draslíku dodané těmito hnojivy nesmí překročit normativy živin pro jednotlivé travní druhy, aby nedocházelo ke zhoršování kvality píce nadměrnou kumulací nitrátů resp. draslíku.

     Trávy nemají vyhraněné požadavky na půdní reakci a rostou velmi dobře jak na půdách kyselých, tak i alkalických (pH 4,5-7,5).

     Hnojení dusíkem musí zabezpečit zvýšené nároky trav na tuto živinu. Dávky dusíku se pohybují u trav typu srhy v rozmezí 220-260 kg.ha^-1, u trav typu kostřavy a jílku od 180 do 220 kg.ha^-1 a jejich přesná výše se stanoví podle odebraného množství dusíku (viz tabulka) vzhledem k předpokládanému výnosu a korekce na organické hnojení, stanovištní podmínky a předplodinu (viz Richter a kol. (1999): Výživa a hnojení rostlin – praktická cvičení). Pro efektivní využití dusíku z dodaných hnojiv je třeba provádět dělenou aplikaci N-hnojiv k jednotlivým sečím. Největší podíl roční dávky připadá na 1. seč, která je vzhledem k biologickému charakteru trav a využití zimní vláhy nejvýnosnější. K 1. seči se aplikuje 50-60 % roční dávky dusíku, ke 2. a 3. seči 20-25%. Dávka 40-50 kg.ha^-1 N se použije rovněž po sklizni krycí plodiny a nebo před výsevem trav při zakládání bez krycí plodiny. Ke hnojení jsou vhodná hnojiva s nitrátovou a amonnou formou dusíku (LV, LA, LAV) a dále kapalné hnojivo DAM-390.

     Na fosfor jsou trávy náročné zejména v období odnožování a začátku prodlužování stébel, kdy přijímají 30-40 % celkového množství této živiny. Fosfor podporuje tvorbu kořenů trav a je důležitou minerálií v píci. Přestože jsou trávy velmi náročné na draslík, mají schopnost si jej opatřovat v dostatečném množství z půdní zásoby, a to i z méně přístupných forem. Z důvodu snadného příjmu draslíku trávami je třeba sledovat jeho obsah v píci, aby se nadměrnou kumulací (nad 3 % v sušině) nevytvářelo potenciální nebezpečí výskytu hyperkalinémie u zvířat. Dávky fosforu, draslíku a hořčíku se stanoví podle odběrového množství (viz tabulka ) s přihlédnutím ke všem korekčním ukazatelům obdobně jako u jetelovin. Rovněž způsob aplikace P, K a Mg hnojiv je shodný s jetelovinami.