Odběr živin pastevními porosty na jednotku výnosu je vyšší než u lučních porostů, neboť pastevní zralost postihuje časnější vývojové fáze rostlin s vyšším obsahem živin. Jednou tunou suché píce odebere pastevní porost 25-28 kg N, 3,2-3,6 kg P, 23-28 kg K, 6-8 kg Ca a 2-3,5 kg Mg. U pastevních porostů je třeba počítat s tím, že část živin se navrací zpět exkrementy zvířat. Návratnost živin je rozdílná v závislosti na způsobu pasení, druhu a kategorii zvířat a při 100 % pastevním využití se pohybuje od 70 do 90 %. Předpokladem vyššího využití živin z exkrementů je důsledná pratotechnika (zvláště rozhrnování výkalů).

     Hnojení organickými hnojivy se uskutečňuje na stejných principech jako u lučních porostů. Na pastvinách je vhodné močůvku a kejdu používat ředěné, nebo se závlahou. První seč, která následuje po aplikaci vyšších dávek stájových hnojiv, je vhodné sklízet sečením. Počítá-li se se zahájením pastvy časně na jaře, je třeba kejdu aplikovat na podzim. V ostatních případech je nutné dodržovat odstup mezi hnojením a pastvou minimálně 4-5 týdnů. Je-li pastvina hnojena košárováním, je zapotřebí provádět dohnojování fosforem.

     Vápnění pastvin se provádí obdobným způsobem jako u lučních porostů. Vápenatá hnojiva je vhodné aplikovat na podzim.

     Při stanovení dávky dusíku k pastvinám je třeba brát v úvahu množství dusíku, vracejícího se na pastvinu exkrementy zvířat. Při celosezónní pastvě lze počítat s využitelným množstvím 60-120 kg.ha^-1 N v závislosti na druhu zvířat a způsobu ošetřování pastviny. Základní dávka dusíku pro intenzívně využívané pastviny se pohybuje od 100 do 200 kg.ha^-1 a konkrétní výši lze stanovit podle produkční schopnosti pastviny obdobně jako u lučního porostu. Pro zabezpečení vyrovnaného nárůstu píce během celého pastevního období a zamezení nadměrné kumulace nitrátů v píci je třeba dusíkem hnojit diferencovaně k jednotlivým pastevním cyklům. Průměrná dávka pro jeden pastevní cyklus se pohybuje v rozmezí 30-60 kg.ha^-1 N. Z důvodu rovnoměrné aplikace je pro pastviny zvláště vhodným hnojivem DAM-390.

     Hnojení pastvin fosforem, draslíkem a hořčíkem je založeno na stejných principech jako hnojení lučních porostů. Pastevní porosty, u nichž je spásána mladší píce s vyšší koncentrací živin, je důležité hnojit draselnými a event. hořečnatými hnojivy tak, aby poměr kationtů K:(Ca+Mg) výrazně nepřesáhl hodnoty 2,5-2,8, při nichž již lze u zvířat očekávat projevy pastevní tetanie. Prakticky to znamená provádět aplikaci vhodných dávek draselných hnojiv v období s nižší příjmovou schopností porostu vzhledem k biologickému charakteru trav a vláhovým podmínkám, tj. až po druhém pastevním cyklu.