Většinu jednoletých pícnin lze hnojit organickými hnojivy, zvláště močůvkou a kejdou. Jejich dávka se stanoví podle kvality (obsahu N a K) a pohybuje se v průměru 20-50 t.ha^-1, u kukuřice a krmných okopanin až 90 t.ha^-1. Dávka dusíku a draslíku dodaná tekutými stájovými hnojivy nesmí překročit normativy uvedených živin pro příslušnou plodinu. Kukuřici, krmnou řepu a krmnou kapustu lze hnojit rovněž hnojem v dávkách 30-40 t.ha^-1.

     Jednoleté pícniny zpravidla nevyžadují přímé vápnění, postačuje jim většinou vápnění prováděné cyklicky v osevním postupu u plodin, náročnějších na neutrální nebo alkalickou půdní reakci.

     Z hlediska produkce biomasy a kvality píce má největší význam dusík. Výživa dusíkem příznivě ovlivňuje obsah dusíkatých látek, popelovin a beta-karotenu v píci a vyrovnává úživný poměr mezi stravitelnými dusíkatými látkami a škrobovými jednotkami. Dávky dusíku ke hnojení je nejvhodnější stanovit podle odběrového množství (viz tabulka ) s korekcí na stanovištní podmínky (zásobu mineralizovatelného dusíku v půdě), předplodinu a organické hnojení (viz Richter a kol. (1999): Výživa a hnojení rostlin – praktická cvičení). Základní normativy dusíku dosahují v průměru výše 120-160 kg.ha^-1 u kukuřice, 50-80 kg.ha^-1 u ovsa a luskovinoobilních směsek, 80-150 kg.ha^-1 u brukvovitých pícnin a 120-150 kg.ha^-1 u krmné řepy. U luskovinoobilních směsek je možné při vyšším podílu luskoviny ve směsce (nad 50 %) snížit dávku dusíku o 20-30 kg.ha^-1.

     Dávky dusíku do úrovně 100 kg.ha^-1 je vhodné aplikovat jednorázově před setím, vyšší dávky je vhodné dělit z důvodu vyššího využití dusíku v poměru 65-75% před setím a 25-35% na počátku vegetace. U ozimých jednoletých pícnin je vhodnější aplikovat celý normativ dusíku v jarním období, zvláště na lehčích půdách v humidnějších oblastech. U luskovinoobilních směsek je možné při vyšším podílu luskoviny ve směsce (nad 50 %) snížit dávku dusíku o 20-30 kg.ha^-1. Pro předseťovou aplikaci jsou vhodné organické (močovina), amonné (síran amonný), a amonnonitrátové (ledek amonný, ledek amonný s vápencem) formy dusíku, pro přihnojení během vegetace nitrátové (ledek vápenatý) a amonnonitrátové formy. Kapalný DAM-390 lze použít jak pro základní hnojení, tak i na počátku vegetace (hlavně u jednoděložných pícnin).

     Dostatečná výživa fosforem, draslíkem a hořčíkem je důležitá nejen pro zabezpečení optimálního růstu a vývoje jednoletých pícnin, ale i pro jejich kumulaci v píci v požadovaném množství jako zdroje minerálií pro hospodářská zvířata. Základní normativy fosforu, draslíku a hořčíku lze stanovit podle odebraného množství plánovaným výnosem (viz tabulka ) a následně korigovat podle zásoby v půdě (výsledky AZP) a použitého organického hnojení (viz Richter a kol. (1999): Výživa a hnojení rostlin – praktická cvičení). Fosforečná, draselná a hořečnatá hnojiva je nejvhodnější aplikovat společně na podzim a zapravit orbou do celého profilu ornice, popřípadě na jaře při předseťové přípravě půdy. Pěstují-li se jednoleté pícniny jako letní nebo strniskové meziplodiny, aplikují se P, K a Mg hnojiva již k předplodině. Vhodnými hnojivy jsou superfosfát a draselná sůl, hořčík je nejvhodnější dodávat při cyklickém vápnění dolomitickými vápenci. Využít lze rovněž četná vícesložková hnojiva.

nahoru