V našich podmínkách je mák významnou technickou plodinou i olejninou. Vyznačuje se nižší osvojovací schopností pro živiny. V průměru odčerpá na 1 t semene a odpovídající množství makoviny 40 kg N, 8,8 kg P (20 kg P₂O₅), 41,5 kg K (50 kg K₂O) a 4,8 kg Mg (8 kg MgO).

     Nejvhodnějšími předplodinami máku jsou organicky hnojené plodiny nebo vikvovité rostliny. Přímé hnojení hnojem je možné doporučit jen na méně úrodných půdách a po horších předplodinách. Organická hnojiva (hnůj a zelené hnojení) se mohou projevit v některých případech záporně tím, že při jejich použití ve větším množství vytváří v půdě izolační vrstvu, která může na sušším stanovišti narušením kapilarity zhoršit podmínky pro počáteční vývin porostu.

     Mák je náročný na fosfor a draslík a z toho je třeba vycházet při posuzování výsledků AZP. Fosforečná a draselná hnojiva je třeba zaorat do půdy, případně aplikovat k předplodině, aby byly dostupné pro kůlový kořen i z větší hloubky. Povrchově zapravený fosfor, draslík i hořčík by se ve výživě neuplatnily.

     Ideální jsou pro mák pozemky ve staré půdní síle s pH 6,3 - 7,2. K máku vápníme po sklizni předplodiny nebo k předplodině.

     V prvních fázích růstu (obrázek ) je nejdůležitější příjem dusíku, pak fosforu a draslíku pro tvorbu sacharidů. Ve fázi stonkování (DC 41) rostlina vyžaduje relativně více N a méně K a Ppro dobrý vývin hlavní lodyhy a postranních lodyh, pro vytvoření dostatečného počtu velkých listů a poupat. Od fáze kvetení až do plného vytvoření semen je přijímán relativně ve vyšší míře draslík a fosfor, které zajišťují dobrý průběh kvetení, tvorbu tobolek a semen. Obsah alkaloidů závisí podle řady autorů přímo na obsahu dusíku v půdě, ale i na obsahu dalších živin (Ca, Mg, S) a mikroelementů (B).

     Fosfor a draslík působí příznivě na vývin rostlin - velikost listů. Dusík a fosfor ovlivňují velikost poupat i počet tyčinek v květu. Draslík spolu s vápníkem a fosforem zvyšují odolnost rostlin proti polehání a lámání lodyh větrem. Nedostatek bóru se projevuje zvláště za suchého počasí odumíráním vegetačního vrcholu a nekrózou tkání. Deficit odstraníme použitím boraxu, kyseliny borité (dávkou 5 kg B.ha^-1), nebo listovou výživou (Agrobór aj.). Na výnos máku příznivě působí i zinek (vznik pylových tetrád). Mák je velmi citlivý na měď, a proto je třeba používat k listové výživě taková hnojiva, která ji neobsahují.

     Mák tedy ve svých požadavcích patří mezi náročné plodiny. Potřeba dusíku se u něho projeví krátce po vzejití a trvá až do vzniku generativních orgánů. Nadměrný obsah dusíku v půdě v dalším období působí na prorůstání pupenů, což vede k nestejnoměrnému dozrávání. Z tohoto důvodu je třeba volit optimální dávku dusíku k základnímu hnojení. Dávku dusíku i dávky P, K, Mg je třeba určit s ohledem na výrobně ekologické podmínky podle EVH. Dávka N při zařazení máku do jednotlivých tratí by měla být:

     Od uvedené dávky se odečte hodnota dusíku v N_min a vypočtená dávka se aplikuje před setím nebo se použije k přihnojení v průběhu vegetace. V pokusech, které provedli Richter, Hřivna (1996) byl prokázán pozitivní účinek dávky 40 kg N aplikované na porost ve fázi 35, jak ukazuje tabulka .

     Správně volená a aplikovaná dávka zvýšila výnos o 26,1 - 38,6 %. Přitom nebyl negativně ovlivněn obsah tuku v semeni a celkově úměrně k výnosu se jeho výtěžnost zvýšila.

nahoru