hořčice

     
 

     Hořčice se hodí do poloh vhodných pro pěstování cukrovky, na hlinitou půdu s pH/KCl minimálně 6 - 7, a to především do oblastí dešťového stínu a nadmořské výšky 200 - 450 m. Zvláště vhodné jsou okresy Louny, Chomutov, Litoměřice, Mělník, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-západ, oblasti Hané, nížiny Slezska, Moravské úvaly a Slovácko. Nehodí se jižní a západní Čechy a Českomoravská vysočina. Ve vyšších polohách nelze stabilizovat kvalitu - především pro výskyt šedých, plísněmi napadených semen.

     Hořčice je řazena mezi dvě ozimé obiloviny, i když vhodnější by bylo její zařazení po okopanině. Z hlediska výskytu nežádoucích nečisto: se nehodí do osevních postupů, kde se vyskytuje řepka či řepice, a to i jako meziplodiny. Na pozemcích s výskytem svízele, což bývá při jejím pěstování pravidlem, je zcela nezbytná ochrana proti svízeli, neboť jej nelze od semen hořčice oddělit Zpravidla se nehodí tam. kde se vyskytuje háďátko řepné. V současné době jsou v zahraničí (například v SRN) k dispozici odrůdy, které lze podobně jako některé odrůdy ředkve olejně použít na biologický boj s háďátkem řepným. Jsou vyšlechtěny i odrůdy s minimálním obsahem kyseliny erukové.

     Zásoba živin v půdě by měla být alespoň 60 mg P, 130 mg K a 60 mg Mg na 1 kg půdy, pH/KCI minimálně 6. Pra dosažení výnosů na úrovni 2 t.ha-1 doporučováno na podzim zaorat 80 - 100 kg P2O5, 80 až 100 kg K20 a 30 - 40 kg MgO. Optimální pro hořčici je druhá trať po organickém hnojení. Dávka dusíku by nikdy neměla překročil 80 kg N.ha-1 (nebezpečí šedosemennosti) a obvykle by měla činit 60 kg N.ha-1 (tabulka ).

     Dusík aplikujeme před setím, nebo se dvě třetiny, tj. asi 40 kg N.ha-1, použijí předseťově a zbylá jedna třetina, tj, 20 kg, nejpozději do fáze čtyř listů, respektive do výšky rostliny 20 cm. Před selím je možné použít jakoukoliv formu dusíku, nejlépe ale síran amonný. Za vegetace hnojíme ledky. Lze dát i DAM 390 (50 l.ha-1) spolu s insekticidem Decis či Karate.

nahoru


 
     
  Převzato a upraveno z:
VAŠÁK, J. - ZUKALOVÁ, H. (1999): Pěstujeme hořčici. Úroda 3, 6-8.
 
 

 


Fenofáze hořčice

 

Autoři textu: Doc. Ing. Jan Vašák, CSc., Ing. Helena Zukalová, CSc.
Ústav agrochemie a výživy rostlinMZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno

 Poslední aktualizace:
  25.01.2005 11:11