Její pěstování je omezeno na nejteplejší oblasti státu, kde poskytuje dobré výnosy. Půdy vyžaduje hluboké, hlinité až písčité, humózní, dobře zásobené živinami a vápnem s optimem pH 6,5-7,1.

Z vápenatých hnojiv jsou nejvhodnější dolomitické vápence.

Sója přijme nejvíce živin od kvetení do počátku tvorby lusků. Na hnojení dusíkem má specifické požadavky. Vzhledem k tomu, že není často zařazovaná do osevních sledů, doporučuje se osivo očkovat virulentními rhizobii. Při nízké fixaci N₂ je nutné hnojit až 100 kg N.ha^-1. Přednost dáváme LAV, LAD nebo SA. Z fosforečných hnojiv dobře působila Thomasova moučka zapravená na podzim nebo superfosfát aplikovaný při předseťové přípravě. Z draselných hnojiv je zvláště vhodná síranová forma. Na 1 t semene sója odčerpá 55 kg N, 25 kg P₂O₅, 36 kg K₂O a 7 kg MgO.